V období letního času zatím současný zákon ponechává na úvaze každého řidiče, jestli za nesnížené viditelnosti pojede s rozsvícenými světly nebo svítit nebude. Stále větší část řidičů svítí celoročně, v létě se však setkáváme i s auty nesvítícími. To pak navozuje velmi nebezpečné situace. Podle policejních statistik je přibližně polovina dopravních nehod ve skutečnosti spojená s vyjádřením viníka nebo účastníka dopravní nehody: "Neviděl jsem ho." U křižovatek se toto vyjádření stává v osmi případech z deseti.

Jakékoliv přesné definování "snížené viditelnosti" je objektivně zcela nemožné, jde vždy o subjektivní pocit. Proto je třeba striktně uložit celoroční celodenní svícení. Auto, které svítí, je lépe vidět za všech okolností, za všech situací, v každé roční době i za každého počasí.

Energetická bilance osvětleného vozidla

V osobním automobilu rozsvěcujeme zpravidla následující žárovky: Dvě žárovky (nejčastěji halogenové H4) vpředu (2 x 65 W), dvě žárovky v koncových světlech vzadu (2 x 15 W), dvě žárovky parkovacích světel vpředu (2 x 10 W), dvě žárovky osvětlení zadní registrační značky (2 x 10 W), několik žárovek osvětlení palubní desky a různých ovládacích prvků (asi 30 W) - celkem tedy 230 W elektrického výkonu, což je vzhledem k výkonu motoru zcela zanedbatelné množství.

Průměrně můžeme předpokládat zvýšení spotřeby o 0,1 litru / 100 km. Ujedeme-li uvažovaným automobilem ročně 10 tisíc km, spotřebujeme 10 litrů benzínu navíc. Pro zvýšení naší bezpečnosti je to velmi dobrá investice.

Denní svícení a oslňování

Dalším argumentem proti dennímu svícení je tvrzení o možnosti oslnění protijedoucích vozidel. Když někdo svítí ve dne a oslní nás, má buď zapnuta dálková světla nebo má světla špatně seřízená (v noci by nás oslnil mnohem víc). Pokud snad někdo omylem rozsvítí dálková světla, aniž by o tom věděl, a nevidí přes den na ukazatelích symbol rozsvíceného světla, nemůžeme přece jen kvůli tomu omezovat ostatní řidiče, nehledě k tomu, že oslňující účinek dálkových světel je za denního světla v porovnání s noční tmou téměř mizivý.

Při správném nastavení tlumených potkávacích světel je možné za denních světelných podmínek a pro zdravé oko oslnění do vysoké míry vyloučit. Lékaři - specialisté potvrzují, že běžné denní sluneční světlo vykazuje podstatně silnější oslňující efekt, než jaký může tlumené světlo vůbec vytvořit.

Denní svícení vozidel neznamená žádné ohrožení zdraví, naopak je významným přínosem pro osoby starší a zrakově postižené, jimž se podstatně zvyšuje možnost vnímání pohybujících se vozidel.

Denní svícení v Evropských zemích

V řadě evropských zemí se již musí svítit potkávacími světly i ve dne celoročně; ukládají to předpisy v řadě států. Evropská komise vede kampaň pro nalezení jednotného řešení celodenního svícení v zemích EU.

• Island, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko: celoroční celodenní svícení je povinné,
• Maďarsko: celoroční celodenní svícení je povinné jen mimo obce,
• Itálie: celoroční celodenní svícení je povinné na dálnicích a rychlostních komunikacích,
• Litva, Polsko a Česká republika: celodenní svícení potkávacími světly je povinné jen v zimním období,
• Německo, Francie, Rakousko a Rumunsko: o zavedení celoročního celodenního svícení se uvažuje,
• Švýcarsko a Turecko: celoroční celodenní svícení je oficiálně doporučováno; pravděpodobně se stane povinným,
• Řecko a Portugalsko: použití světel v zastavěných oblastech ve dne je zakázáno.

Komise EU doporučila zavedení jízdy s rozsvícenými světly ve dne v celé Evropě. Dá se předpokládat, že se povinnost svítit za jízdy i ve dne bude dále rozšiřovat; očekává se od toho, že se sníží zejména počet nehod s více účastníky.

Výzkumy a studie problematiky denního svícení

Studie při celoevropském plošném testování jednoznačně prokázaly pozitivní efekty celodenního svícení: jezdit s rozsvícenými světly během dne znamená zvýšení bezpečnosti a značné snížení rizika nehody. Ti, co svítí i ve dne, jsou rozhodně lépe vidět. Příčinou 50 % všech nehod, a zejména 80% všech srážek na křižovatkách, ke kterým došlo během dne, byla skutečnost, že řidiči viděli druhé vozidlo příliš pozdě nebo vůbec ne.

Podle výzkumu provedeného SWOV (Nizozemsko) bylo zjištěno, že automobil, který při jízdě ve dne není osvětlen, je objektem smrtelné dopravní nehody o 25% častěji než automobil, který osvětlen je. V případě těžkých dopravních nehod je neosvětlený automobil jejich objektem dokonce o 50% častěji než automobil, který při jízdě ve dne osvětlen je. Až k 25% všech smrtelných nehod a k 35% čelních srážek vozidel by tedy nemuselo dojít, kdyby řidiči svítili po celý den. Pro nechráněné a slabší účastníky provozu (chodci, cyklisté, motocyklisté) je celodenní svícení ještě větším bezpečnostním přínosem než pro automobilisty.

Studie Elvik (Norsko) prokazuje, že v 9 zemích nastal pokles počtu nehod s více účastníky při rozsvícených světlech ve dne o 10 - 15% (u chodců o 10 - 20%, cyklistů 2 - 19 %, motocyklistů 20%).

Studie Koornstra (SWOV, 1998) vyhodnocuje 24 stávajících studií a dochází k závěru, že při 100 % používání celoročního denního svícení by mohlo být v Evropě za 1 rok méně o 24,6% mrtvých (tj. 5 500 osob), o 20,0% zraněných (tj. 155 000 osob) a 12,4 % nehod s více než jedním účastníkem ve dne, se společenským přínosem 5 mld. EUR ročně (poměr náklady/přínosy 1:1,8). Tyto výzkumy dokazují, že zavedení denního svícení je v EU žádoucí a naléhavě nutné.

Pojišťovny v USA poskytují slevy na pojistném u aut, která jsou vybavena automatickým rozsvěcováním světel po nastartování.

Výhody denního svícení

Výhody denního svícení jsou zcela zřejmé:

• včasnější vnímání v bočním zorném poli (periferní vnímání), zejména protijedoucích auta a při odbočování,
• lepší schopnost vnímání, zvláště za snížené viditelnosti (např. proti nízko stojícímu slunci nebo v oslňujícím slunečním světle),
• včasnější rozpoznatelnost a při střídání světla a stínu ("tunelový efekt" v lesích a alejích, u kopcovitého průběhu silnice),
• lepší viditelnost v jednotvárné krajině (zvýšení kontrastu) ,
• přesnější odhad vzdálenosti a rychlosti blížících se vozidel,
• jasné rozpoznání pohybu dopravních prostředků (rozlišení jedoucích a parkujících vozidel).

Očekávané efekty zavedení povinného celoročního celodenního svícení

Po zavedení povinného celoročního celodenního svícení lze očekávat:

• snížení celkového počtu nehod o 10 až 15% v důsledku snížení počtu nehod způsobených čelním nárazem, nehod při odbočování vlevo a srážek s automobily jedoucími v protisměru, nehod na pravoúhlých průsečných křižovatkách,
• menší závažnost nehod v oblastech mimo obec,
• méně nehod cyklistů a chodců.

Snížení počtu smrtelných dopravních nehod o 10 - 15% představuje v České republice více než 100 lidských životů ročně.

Zdroj:CDV